Jasný klid a dokonalost

Jasný klid a dokonalost

Co je vyšší kvalita dokonalosti a jasného klidu?

Emanuel: Naše mysl vytváří ideální představu a vnímá odchylky od tohoto ideálu. Jsou to přirozené směry našich tužeb; pokud jsou nenaplněny, pak přichází nespokojenost. Vnitřní soudce se ujímá vlády a nespokojenost narůstá. Objevuje se napětí, hněv a zlost. Zmenšování oddělení od vyšší kvality jasného klidu dochází tím, že přijmeme nespokojenost. Důležité je vnímat, že jsme často nevědomě nespokojeni. Prostě to přijímejte. Přijímejte láskyplně, jak sebe, tak okolí. Důvěřujte, že v každém bytí, člověku je kreativní proces, který chce téci k plnosti a naplnění. Spokojenost – pokoj! Jsem tím mírem, pokojem. Přijmout a být vnitřně v jasném klidu však neznamená souhlasit. Je možné aktivně uvolnit původně energii zlosti k tvůrčím činům. Vycházejme do vědomých činů z roviny vědomí dokonalosti a jasného klidu.

Uvádí se vždy dvě kvality – tady jasný klid a dokonalost. Z tvé odpovědi chápu jasný klid jako stav bytí, nebo lépe stav vědomého bytí. Kde je ta dokonalost? Jaký má vztah k jasnému klidu?
Někde se dokonce tyto kvality oddělují – jednak Svatá myšlenka (Dokonalost) a jednak Ctnost (Jasný klid)...

Emanuel: Je to jednoduché. Vždy proti nižší kvalitě stojí vyšší. V tomto případě nás tato vyšší kvalita přivádí až mimo dualitu do jednoty. Ale je to jako když jdeme cestou od vědomí ega, kde mysl soudí a určuje správné a chybné. Tedy z pohledu mysli je tady návyk hledání dokonalosti. Z tohoto návyku procházíme postupným uvolněním do vědomí, že dokonalost je to, co je. Teď a tady i s chybou je to z vyšší úrovně bytí dokonalé. Není co soudit.
Srdce se díky posuzování dostává do pocitů nespokojenosti, hněvu a zlosti. To je návyk na této úrovni vnímání. Uvolnění z tohoto návyky směřuje k stavu srdce v jasném klidu bytí.
Naše centrum mysli a srdce se vzájemně ovlivňují. A tak i tyto dvě kvality jsou celou cestou vývoje ve vzájemné vazbě. Navyšování přijetí (vyšší dokonalost) přináší více jasného klidu. Můžeš si to představit jako stmívač na lampě. Když máš úplně ztlumeno, tak se potácíme v hledání dokonalosti svou myslí a zlosti. Pokud rozsvítíme naplno, pak svítí světlo přijetí, že je dokonalé to, co je a jasný klid. Což je uvolněná energie k pokračování tvůrčího procesu a s jasným klidem vytváříme nové hodnoty.

Haha stmívač je dobrý. Přitekl v jasném klidu …..

Proč nemám usilovat o dokonalost a zlepšení, když přece vývoj je zlepšování a tedy směřování k dokonalosti?

Emanuel: Potíž je právě v tom usilovat, snažit se. Snaha je cesta k egu. Snaze předchází soudy mysli a určitá míra tlaku na zlepšení. Představte si jak se cítíte, když jste opravdu nespokojení a hodně usilujete. Jak se cítíte? Co si o té situaci o vás myslí vaše mysl? Opět je tam soudce. Nyní si tedy představte, že jste uvolnění v bytí, přijetí, jasný klid a nadhled. V tuhle chvíli máte plný přístup k tvůrčí inspiraci. Tvoření, které vychází z bytí ve vyšších kvalitách charakterizuje lehkost a uvolněnost. Jste v přijetí. Milujete to, co je teď a tady a tvoříte nové ….. Fáze proudění vás unáší …. A jste překvapeni z toho, co se rodí bez snahy, usilování z bytí v dokonalosti a jasném klidu….

Newsletter - obsah...

Aktuality