Láska a správný čin

Láska a správný čin

Martina: Vyšší kvalitou mysli typu devět je láska. Lásku jako kvalitu máme pevně spojenou se srdcem. Takže, jak si představit lásku mysli? Jak může mysl milovat, respektive jak můžu já milovat myslí?

Emanuel: Zkusme si to představit. Vnímat, jak naši myslí proniká láska. Každá jednotlivá myšlenka je prolnuta láskou, každá představa je zabarvena láskou. Dívejte se na sebe, na lidi, na situace s láskou ve své mysli. Vyzkoušejme, jaké je to mít laskavou mysl. Vnímám to jako plné přijetí všeho a všech. Je to celé, úplné vnímání. Vše je celistvé. Stav vědomí jednoty, kde je vše propojeno a vše souvisí se vším. Stav splynutí, který devítka imituje tím, že ztrácí vědomí sebe. Ve splynutí v lásce je klíčové udržet vědomé vnímání a jeho plnost.
Ještě poznámka. Ukazuje se, že nazývat transformaci na vyšší kvalitu na úrovni mysli pojmem mysl je zkreslující. Alespoň pro mne. Když řeknu láska mysli zní to divně. Pak si ale uvědomuji, že mysl ve své původní roli už tam není. Je transformována do stavu vědomé přítomnosti. Mysl nemyslí o lásce, ona láskou je. Má tedy Vědomí lásky, které je nezpochybnitelné a nezvratitelné. Je to totální Vědomí lásky, kdy si uvědomuji, že láska stále směřuje ke mně i ode mne. Láska je nekonečný proud energie, která vše spojuje a vyživuje. To je vyšší kvalita Vědomí lásky.

Martina: Když se podívám na enneagram vyšších kvalit, zjistím, že láska se také objevuje u typu tři, a to jako esence. Jedno slovo, různé kvality. V čem je ten zásadní rozdíl mezi devítkovou láskou mysli a trojkovou esenciální láskou?

Emanuel: Rozdíl je v umístění a tím pádem se mění námi pociťovaný význam. Nesporně typicky máme spojenu lásku se srdcem. Tam za hrudní kostí v prostoru duchovního srdce prožíváme ten prožitek, který je pravou srdeční kvalitou a je také srdcem vnímaný (dvojková laskavost). Pak ona laskavost mysli, kdy vše je spojeno se vším v lásce a přijetí a vy to tak vnímáte myslí (devítková láska). A ještě je tady celostní vnímání, kdy esence lásky vše prozařuje a prostupuje, zabarvuje. A to je esenciální základ vnímaný celostně celým bytím, ve všech jeho částech. Vyzkoušejte si to představit v jednotlivých místech a pocítíte, že vámi pociťovaný význam je vždy trochu jiný.

Martina: Devítkovou vyšší kvalitu srdce správný čin bych popsala jako předání velení srdci. Srdce se stává kormidelníkem i kapitánem. V souvislosti s kvalitou lásky bych čekala, že správný čin povede k harmonii, že sám o sobě bude láskyplný. Co ale v situaci, kdy jsme svědky nebo dokonce terči násilí jakéhokoliv druhu? Jak tu může vypadat láskyplný správný čin?

Emanuel: Srdce, které je plně otevřeno a propojeno s existencí je vedeno vyšším vedením a zároveň vede naše tělo k akci. Akci, která je přesně adekvátní odpovědí na aktuální situaci. Vychází z vědomí lásky a je to přesně to pravé, co situace vyžaduje ve prospěch nás a všech zúčastněných. Proč si stále myslíme, že vše musí být jen příjemné? Laskavost není slabost a ustoupení násilí. Laskavost je také pevná síla, která pevně a jasně stojí ve svých hodnotách. Tyto vyšší kvality jsou těmi hodnotami a hranicemi, a tím čelí násilí, strachu, tmě. Je to světlo, které vždy, znovu a znovu prosvěcuje tmu. A vždy, když se objeví světlo, tma se ztrácí. Vzpomeňme například na Gándhího. Když jste naplnění vyšší kvalitou Lásky, tak ji nemůžete zradit ani bojem, ale ani ústupem a rezignací. Obojím lásku znehodnocujete. V Lásce jste také tím správným činem, který je realizován skrze vás. Může to být jasná akce či nicnedělání. Není to však rozhodně pasivní. Představte si aktivitu Dalajlámy. Nebojuje, ale tvoří v souladu s láskou a ve prospěch všech zúčastněných. Je to obrovská síla, která může být dočasně odstrčena, ale ve skutečnosti drží tento svět pohromadě a je všudypřítomná. Tato síla je naší podstatou, ke které se všichni vracíme. Je naším domovem, ze kterého jsme vyšli a kam se dříve či později všichni vrátíme.

Martina: Bdělost jako pojem mi do značné míry splývá s přítomností, s bytím tady a teď. V čem je specifická kvalita devítkové esence bdělosti, která sama o sobě z přítomného okamžiku vyvěrá?

Emanuel: Mysl chce stále něco rozlišit a znát rozdíl. Ano, je to do jisté míry dobře. Je potřeba v tomto duálním světě rozlišovat, abychom pochopili tu nekonečnou barevnost celistvosti a mohli pak vše opět spojit do plnobarevné jednoty. My sami jsme ti, kteří jsou součástí jednoty existence, která se rozhodla poznat sebe sama. Ve své plné kráse a mnohorozměrnosti. Proto je potřeba, abychom zažili různé aspekty této jednoty a rozlišili různé odstíny. A to pozitivní i negativní. Jen tím, že prožíváte svůj život. Prožíváte jednotlivé části, vlastnosti, kvality. Díváte se na jejich kousky a diferencujete, rozlišujete, ochutnáváte prožitkem na všech úrovních. Každým dalším prožitkem se však váš vjem stává plnějším a celistvějším. Jste prostě bohatší. Tímto prožitým bohatstvím obohacujete právě tu celistvou existenci. Proto pamatujte vždy na celek, jehož jste součástí. Celkově prožívaný význam z perspektivy bytí – existence a nikoli ega. A tady je potřeba esence plnosti bytí – bdělosti. Jemná vibrace, která je plně otevřena na všech úrovních tomu, co právě přichází. To je ta energie, která vše otevírá, vše prostupuje a propojuje, není to kvalita vědomé přítomnosti mysli – vědomí (vyšší kvalita sedmičky). Tady je právě ten esenciální charakter, který proniká do všech částí a všechny vyživuje. Je to plnost vědomí na všech úrovních vnímání.
Existence nás volá a vede. Čeká na nás. Na náš prožitek, kterým obohacujeme celek. Uvolněme se z ega. Ciťme se být součástí celku, buďme láskou, správným činem a vraťme se do jednoty, domů... tady máme své místo ...

Newsletter - obsah...

Aktuality